Rozdíl mezi do a does patří k základům anglické gramatiky, se kterými se začátečník setká téměř okamžitě. Tato dvě slova se objevují především v otázkách a záporných větách v přítomném čase prostém, tedy v čase známém jako present simple. Nejde však o dvě úplně odlišná slovesa. Do a does jsou dva tvary stejného slovesa do; volba závisí na osobě a čísle podmětu.
Nejdůležitější pravidlo je jednoduché: do používáme u I, you, we a they, zatímco does patří ke třetí osobě jednotného čísla, tedy k he, she a it. Stejné pravidlo platí také tehdy, když podmět není zájmeno, ale konkrétní osoba, zvíře, věc nebo jiný jednotný pojem.
Proč se používá právě do nebo does
V přítomném čase prostém se pomocné sloveso používá hlavně pro tvorbu otázek a záporu. V oznamovací větě často žádné do ani does nepotřebujeme: I work in Prague. znamená „Pracuji v Praze“ a She lives in Brno. znamená „Bydlí v Brně“. Jakmile ale chceme vytvořit otázku nebo zápor, pomocné sloveso převezme gramatickou funkci.
U podmětů I, you, we a they použijeme do: Do you speak English? nebo They do not work here. U he, she a it použijeme does: Does he speak English? nebo She does not work here. Pomocné sloveso tedy ukazuje, kdo děj vykonává, zatímco významové sloveso zůstává v základním tvaru.
To je důležitý rozdíl oproti kladné větě. Řekneme He works every day, protože ve třetí osobě jednotného čísla dostává významové sloveso koncovku. V otázce však řekneme Does he work every day?, nikoli Does he works every day? Koncovka třetí osoby se totiž přesune na pomocné sloveso does.
Výstižně se dá celé pravidlo shrnout takto: „Jakmile se objeví does, hlavní sloveso se vrací do základního tvaru.“ Právě tato zásada pomáhá odstranit jednu z nejčastějších chyb začátečníků.
Jak poznat třetí osobu jednotného čísla
Rozhodování není založeno pouze na zájmenech. Třetí osobou je každý jednotný podmět, který není I ani you. Proto použijeme does ve větách Does Petr know this film?, Does the dog like water? i Does the table fit here? Petr, pes i stůl jsou v těchto větách jednotlivé podměty a gramaticky se chovají stejně jako he, it nebo she.
Do stejné skupiny patří také názvy míst, věcí, přírodních jevů, pocitů a barev, pokud jsou použity jako jednotné podstatné jméno. Řekneme například Does the cinema open at nine?, Does rain fall in summer? nebo Does happiness matter? Přestože nejde o člověka, každý z těchto podmětů je v jednotném čísle a vyžaduje does.
Naopak množné číslo používá do. Věty Do the students understand?, Do dogs like water? a Do the cinemas open at nine? mají množné podměty, proto v nich nemůže stát does. Stejně postupujeme u zájmen we a they: Do we need a ticket? a Do they live nearby?
Praktická pomůcka spočívá v nahrazení podmětu zájmenem. Když můžeme podstatné jméno nahradit slovem he, she nebo it, použijeme does. Když ho nahradíme slovem they, použijeme do. Například „moje matka“ se dá nahradit zájmenem she, proto vznikne Does my mother work in the office? Slovo „lidé“ odpovídá zájmenu they, a proto řekneme Do people work in the office?
Do a does v otázkách a záporných větách
Otázka se tvoří tak, že pomocné sloveso postavíme před podmět. Základní pořadí je: Do nebo does + podmět + základní tvar slovesa? Příklady jsou Do I know this movie?, Do you like cats?, Does Petr know this movie? a Does she play tennis? V českém překladu se pořadí slov často mění, ale v angličtině je toto pořadí velmi důležité.
Zápor se tvoří pomocí do not nebo does not. V běžné řeči se používají zkrácené tvary don’t a doesn’t. U první a druhé osoby a u množného čísla řekneme například I don’t understand, You don’t like cats, We don’t work in the office nebo People don’t play football here. U třetí osoby jednotného čísla použijeme doesn’t: He doesn’t like cats, My mother doesn’t work in the office nebo It doesn’t snow in Africa.
Také v záporné větě platí, že hlavní sloveso po doesn’t nemá koncovku -s. Správně je She doesn’t work, nikoli She doesn’t works. Tvar does už sám vyjadřuje třetí osobu, takže další koncovka by byla nadbytečná. U don’t se základní tvar používá stejně: They don’t live here, ne They don’t lives here.
Právě při procvičování otázek a záporů je užitečné sledovat rozdíl mezi jednotným a množným číslem. Výukový projekt Jazykolog nabízí začátečnická vysvětlení anglické gramatiky, testy a další materiály pro samouky; jako dobré shrnutí pravidla může posloužit i výraz do does, pokud si chcete při učení rychle ověřit volbu správného tvaru.
U záporných vět je možné použít také plné tvary do not a does not. Ty znějí formálněji nebo důrazněji, zatímco zkrácené tvary jsou běžné v každodenní komunikaci. Význam se nemění: He does not know a He doesn’t know znamenají totéž. Začátečník by měl znát obě varianty, protože v učebnicích se často objevují plné tvary, zatímco v hovoru převládají zkratky.
Kdy je do hlavní sloveso a kdy pomocné
Sloveso do může mít také vlastní význam „dělat“. V takovém případě není pouze pomocným slovem. V kladné větě například řekneme I do my homework, tedy „Dělám domácí úkol“. Ve třetí osobě se tvar změní na does: She does her homework every evening. Zde does není jen gramatický pomocník, ale hlavní sloveso s významem „dělá“.
V otázce se potom mohou objevit oba tvary současně. Věta Does he do his homework? obsahuje první does jako pomocné sloveso a druhé do jako významové sloveso. Podobně Do they do the work themselves? obsahuje do jako pomocné i významové sloveso. Tento zdánlivě dvojí výskyt je správný a není důvod ho nahrazovat jiným tvarem.
Sloveso do se může použít také pro důraz v kladné větě. Například I do understand znamená „Já tomu opravdu rozumím“ a She does like this song vyjadřuje „Ona má tuto píseň opravdu ráda“. V takovém případě pomocné do nebo does zdůrazňuje pravdivost tvrzení. U třetí osoby zůstává po does opět základní tvar: She does like, nikoli She does likes.
Nejčastější chyby při používání do a does
Častou chybou je spojení does s významovým slovesem v tvaru třetí osoby. Nesprávné Does he likes music? musí být Does he like music? Stejná chyba se objevuje v záporu: místo She doesn’t works here použijeme She doesn’t work here. Jakmile je přítomné does nebo doesn’t, koncovka -s už na hlavní sloveso nepatří.
Další omyl vzniká při záměně jednotného a množného čísla. People znamená lidé, a proto je množné, i když označuje mnoho jednotlivců dohromady: Do people speak English here? Naproti tomu everyone, someone a nobody se gramaticky považují za jednotné číslo. Správně tedy řekneme Does everyone understand? a Does nobody know the answer?
Je také dobré pamatovat na to, že do a does se používají v přítomném čase prostém, nikoli automaticky v každé anglické otázce. U slovesa be například řekneme Is she at home?, nikoli Does she be at home? Pokud je ve větě jiné pomocné sloveso, například can nebo will, další do obvykle nepotřebujeme: Can he swim? a Will they come?
Nejlepší způsob, jak si pravidlo upevnit, je tvořit krátké trojice vět: kladnou větu, otázku a zápor. Z She works in a bank vznikne Does she work in a bank? a She doesn’t work in a bank. Z They play tennis vznikne Do they play tennis? a They don’t play tennis. Takové porovnání jasně ukáže, kdy se koncovka přesouvá na does a kdy zůstává u významového slovesa.
Comentarios recientes